Q: Jak veliká je krabička se čmeláky?

A:  Krabička se čmeláky má půdorysový rozměr 24x29cm

Q: Jak dlouho přežije hnízdo čmeláků?

A: To záleží na typu čmeláka, dostupnosti rostlin k opylení (obživy) a celkové úspěšnosti hnízda. Druh čmeláka Bombus terrestris, jehož hnízda u nás můžete zakoupit, typicky žije od brzkého jara do konce léta, až do října.

 

Q: Produkují čmeláci med?

A: Čmeláci i v těch největších a nejúspěšnějších hnízdech produkují jen velmi malé množství medu a pro tyto účely nejsou využívání. Pyl spotřebovávají primárně pro svou obživu. A jejich největším přínosem je právě přenos pylu mezi rostlinami.

 

Q: Existuje více druhů čmeláků?

A: Ano, i na našem území se vyskytuje více než 60 druhů čmeláků. Nejčastějším a nejznámějším druhem u nás je čmelák zemní (Bombus Terrestris).

 

Q: Může mě čmelák bodnout nebo kousnout?

A: Ve velice výjimečných případech je možné obojí, ale vzhledem k nízké agresivitě čmeláků se to takřka neděje. Čmelí královny a dělnice mají schopnost opakovaně bodat.

 

Q: Jak funguje opylování a v čem jsou čmeláci tak výjimeční oproti včelám?

A: Aby se rostliny mohly rozmnožovat, potřebují přenést pyl (= samčí pohlavní buňky) na pestík (= samičí orgán); teprve potom vytvářejí plody a semena. Přenášení pylu může zajistit vítr, voda či hmyz. Některé rostliny jsou samosprašné - opylují se samy. V našich podmínkách je asi 20 % rostlinných druhů větrosnubných, zbývajících 80 % opylovává hmyz (jsou hmyzosnubné).

Právě chov čmeláků ve vašem skleníku, sadu či zahradě umožňuje cílené opylování vašich rostlin a následné zvýšení produkce. Ochlupení na těle čmeláků jim umožňuje přežít a aktivně létat i v nižších teplotách či dešti (na rozdíl od včel medonosných). Mají také mnohem delší jazyk než včely a snáze se tak dostanou i k pro jiný hmyz nedostupnému nektaru. Díky svým silným nohám a mohutnějšímu tělu unesou najednou velké množství pylu (až polovinu své vlastní váhy).

 

Q: Které rostliny potřebují k opylení hmyz?

A: Mezi nejtypičtější zástupce hmyzosnubných rostlin v našich podmínkách patří jabloně, hrušně, švestky, třešně, angrešty, rybízy, okurky, květáky, rajčata a papriky, ale také řepka, slunečnice či hořčice.

 

Q: Čím se čmeláci živí?

A: Čmeláčí stravu tvoří pyl a nektar z rostlin. Pyl je díky svému vysokému obsahu bílkovin určen hlavně pro královnu a larvy.

 

Q: Jak přilákám čmeláky na svou zahradu?

A: Připravit čmelákům pestrou paletu potravy ve formě kvetoucích rostlin. Oni si Vás najdou. Pokud se Vám to nepodaří, můžete si zakupit čmelí hnízdo u nás.  

 

Q: Jak žijí čmeláci v přírodě?

A: Zimu obvykle přežívají jen oplodněné samičky čmeláků, ty si na podzim najdou vhodný úkryt k přezimování a přečkají v něm až do března, kdy zpravidla vylétají a hledají dutinu pro založení nového hnízda (nory po hlodavcích apod.). V novém hnízdě pak samička naklade vajíčka a vychová první sadu dělnic, které ji pak pomáhají s údržbou hnízda, přináší potravu a postupně se kolonie rozšiřuje o samečky, trubce, kteří na konci léta oplodňují plodné samičky. Jen tyto pak přežijí zimu, ostatní dělnici i trubci na podzim zahynou.